Někdejší popová legenda Clare Groganová se vrací do Červeného trpaslíka v jedné z epizod nové řady, která bude uvedena ještě letos. Jane Killick se Clare zeptala na její dvě odlišné kariérní cesty, když si po čtyřleté pauze zopakovala roli Kristíny Kochanské…
Kochanská je součástí Listerova snu. Je jeho nenaplněnou fantazií a je stejně mrtvá jako všechny ostatní lidské bytosti, které kdy Lister poznal. Naživu ji udržuje pouze jeho touha a neustálá naděje, že její osobnostní disk může použít k tomu, aby ji přivedl zpět k životu, nebo že se může vrátit do minulosti a zachránit ji před katastrofou, která vyhladila zbytek posádky.
První lodní důstojnice Kristína Kochanská alias C. P. Groganová se objevila v první, druhé a nyní i v šesté sérii Červeného trpaslíka… V době, kdy byla do této role obsazena, ji však většina lidí znala jako Clare Groganovou, zpěvačku skupiny Altered Images z 80. let a spoluhráčku ve filmu Gregory’s Girl.
Zřejmě nebyla úplně první volbou pro roli Kochanské. „Požádali Alexandru Piggovou, aby to udělala,“ vzpomíná Clare, „nemohla to udělat a já jsem byla volná, takže jsem dostala roli Kochanské.“
Clare se již dříve odklonila od popové hudby k herectví, ale to nebyl důvod, proč si změnila jméno. „(Bylo to) kvůli (hereckému svazu) Equity,“ říká. „Už existuje Clare Groganová, která je herečkou, a ta se tam dostala první, dostala průkazku Equity dřív než já, takže já musím být C. P. a ona může být Clare Groganová. Když si říkám Clare Groganová, tak se kvůli tomu hrozně rozčiluje a posílá mi urážlivé dopisy.“
Na natáčení Červeného trpaslíka ji někteří lidé znají jako „C. P.“, ale většina štábu jí říká „Clare“. „Je pár lidí, kteří mi skutečně říkají ‚C. P.‘, protože to jsou moje iniciály – Clare Patricia,“ říká. „Vůbec mi to nevadí. Ale myslím, že pro většinu lidí jsem Clare Groganová. Je opravdu dost těžké zbavit se jména, které máte už třicet let.“
Ačkoli v knihách měl Lister s Kochanskou blízký vztah, v televizní realitě v prvním díle nikdy nesebral odvahu ji pozvat na rande. Na konci tohoto dílu ji únik radiatonu a tři miliony let rozkladu proměnily v hromádku prachu, takže to pravděpodobně nikdy neudělá.
Clare si vzpomíná, že se na natáčení dostavila připravená účinkovat v této epizodě: „Když jsem poprvé hrála v Červeném trpaslíkovi, přišla jsem do maskérny BBC v Manchesteru a na zrcadle měli fotografii druhé Clare Groganové! A já si sedla a řekla jsem té dívce: „Možná jste si všimla, možná ne, ale vypadám úplně jinak než na té fotce. A ona na to: „Vypadáš opravdu jinak,“ a já na to: „To je vlastně proto, že to nejsem já! Tak mi to přišlo docela vtipné.“
Stejně jako všichni herci v první sérii musela i ona vystupovat před kamerami a diváky ve studiu. Clare říká, že to bylo příjemné, ale úplně jiné než v divadelní hře. „Bylo to vlastně jedinkrát, co jsem to dělala, a reakce publika si opravdu docela užívám. Musím přiznat, že to má své vrcholy, venku je to takové zastavování a rozjíždění, zastavování a rozjíždění… ale diváci milují sledování pořadů, které se natáčejí.“
Podruhé se objevila ve filmu Balance of Power, když se Rimmer zmocnil Kochanské datadisku a vydával se za její hologram. Poté se vrátila ve druhé sérii, aby se objevila ve Stasis Leak. „Byli jsme v Manchesteru v hotelovém pokoji, kde jsem se právě vdala za Craiga Charlese.“ Rychle se opraví. „Vzala jsem si Listera, samozřejmě jsem si nevzala Craiga Charlese!“
V této scéně byli vlastně dva Listerové, protože současný Lister vidí své budoucí já na líbánkách s Kochanskou. Toho bylo dosaženo často používanou technikou rozdělené obrazovky, kdy jsou dvě poloviny scény natočeny odděleně a poté spojeny dohromady. „Bylo to opravdu přímočaré, ať už šlo o jakékoliv technické věci, opravdu nepřekážely,“ tvrdí Clare. „Myslím, že jsme se prostě dobře bavili. Bylo to docela vtipné, Craig je opravdu dobrý bavič, takže to vždycky trochu zmírní tlak a napětí, když začne blbnout.“
Ačkoli se Kochanská objevila pouze ve třech epizodách, než si její postava dala čtyřletou pauzu, Lister na ni stále vzpomíná a lituje, že ztratil příležitost ji lépe poznat.
„Myslím, že Kochanská byla jednou z těch postav, které se v prvních sériích objevily jako takový škádlící prvek pro Listera,“ říká Clare. „Vždycky to byla jen velmi malá role, nikdy to nebyla velká role, ale z nějakého důvodu utkvěla lidem v paměti. Nevím proč, opravdu nevím.“
Od dob Červeného trpaslíka je Clare poměrně vytížená, i když v televizi vystupuje jen málo. „Dělám toho docela dost. Poslední televizní věc, kterou jsem dělala, byla poslední série Taggartu, kterou jsem dělala loni… Bylo to opravdu hezké, protože se pracovalo nahoře v Glaskowě. A nakonec jsem v Glaskowě zůstala, dělala jsem tam hru a pak jsem přijela sem a dělala ji tady. Takže jsem tu byla, ale asi ne moc vidět.“
V Červeném trpaslíkovi VI se Clare překvapivě vrací jako Kochanská. To jí dává šanci znovu se spojit se zbytkem posádky Červeného trpaslíka. „Je to jako déja-vu, opravdu,“ říká. „Byla jsem dost překvapená, když mi zavolali. Je to vlastně moc, moc příjemné být zpátky. Všichni kolem [pořadu] jsou do toho tak zažraní, že je to opravdu, opravdu dobrá zábava.“
Vypadá úplně jinak než dřívější Kochanská. Má hnědé vlasy a novou drsnou image. Clare však dlouho přemýšlí, než prozradí, co Kochanská dělá zpátky ve vesmíru Červeného trpaslíka. „Ummmmmm, no, ona se vrací,“ řekne.“Snažím se vymyslet, jak to nejlépe říct, abych to moc neprozradila, protože kdybyste to věděli, tak by to trochu zkazilo dojem. Řekněme jen, že se vrací a že se může stát cokoli.“
Clare je po celou dobu překvapená, že ji lidé považují za Kochanskou. „Myslím, že ano,“ říká. „(Červený trpaslík) má tak obrovský kult, jak víte lépe než kdokoli jiný. Všichni vědí, jakou má Lister velikost bot, jakou barvu spodního prádla nosí, takže si z nějakého důvodu myslím, že mi moje postava tak nějak přirostla k srdci. Opravdu netuším proč, ale je to tak… Byla to opravdu krásná role, byla to skvělá zábava, ale jak říkám, je to už strašně dávno. Jsem naprosto nadšená, že jsem se vrátila a že se toho účastním, zejména proto, že to dopadlo tak dobře a podobně, ale moc si z toho nepamatuju.“
Její předchozí kariéra popové zpěvačky je ještě staršího data. V letech 1981-1983 měla šest hitů s Altered Images, které se dostaly do první čtyřicítky. Pravděpodobně nejlépe si pamatujeme jejich desku Happy Birthday, které jen těsně uniklo první místo. „Trvalo mi opravdu dlouho, než jsem si ty desky dokázala poslechnout.“ „Vzpomínám na ně s těmi nejkrásnějšími vzpomínkami vůbec,“ usmívá se Clare. „Byla to prostě opravdu skvělá zkušenost, kterou jsem si prošla, ale byla jsem úplně jiný člověk, protože jsem v té době byla tak mladá a bylo to tak intenzivní. Když jsem se od toho odtrhla, myslím, že jsem tak trochu zmáčkla tlačítko pro vymazání, ale všechny vzpomínky na to jsou takové mlhavé. Chris [Barrie] se mě teď zeptal, ve kterém roce vyšlo Happy Birthday, a já mu to opravdu nedokázala říct, protože nemám ani ponětí. Líbilo se mi to, opravdu, ale je to něco, co člověk udělá jednou a pak to skončí, nedokáže si představit, že by se na něčem takovém podílel znovu.“
Clare stále slyší její nahrávky v rádiu, což jí vrací některé z těch mlhavých vzpomínek. „Riskuji, že to bude znít namyšleně – protože po celou dobu, co jsem to dělala, jsem si o tom nikdy nic nemyslela – teď jsem na sebe opravdu docela pyšná. Ale trvalo mi opravdu dlouho, než jsem byla schopna ty desky poslouchat. Nevlastním je, nemám žádnou z nich. Máma to má určitě někde naskládané, ale já nic z toho nemám, nemám žádné výstřižky – teď toho opravdu lituji. Nemám teď ani žádné video, které jsme natočili. Jsem o něco starší a můžu se na to podívat zpětně a nebýt tak kritická – neříkat si: „Clare, ty jsi ostuda pro svou rodinu, pro své přátele.“ Teď, když už mám od toho trochu odstup, se můžu podívat zpět a říct si: „Bože, to byla docela dobrá zábava a bylo to hezké. Takže když teď slyším v rádiu svoje desky, tak si rádio zesílím.“
Vydáno pro Smegazine v květnu roku 1993
